Strach – dobrý sluha, špatný pán

**Strach, co to je strach?** Je to emoce, která nám přichází a zase odchází jako vlny na moři. Někdo má své vnitřní moře klidnější, někdo má moře rozbouřené plné opakujících se tornád.

Až budete mít chvilku klidu, sedněte si, zavřete oči a zkuste si uvědomit, kolikrát za den jste pocítili emoci strachu. Buďte k sobě poctiví, nikdo vás nebude hodnotit jako ve škole. Uvědomte si každý moment, kdy vznikla emoce strachu. V tu chvíli zjistíte, že emoce strachu vznikají v běžném životě převážně z věcí a situací, které by dle naší představy mohly nastat, ale v reálu nejsou.

## Jak to myslím?

Emoce strachu z reálné situace vzniká, když třeba jdete po ulici a začne na vás štěkat rozzuřený pes. Ano, v tu chvíli má emoce strachu své reálné opodstatnění. Je zde útočník a ten mě může napadnout. Musím se bránit, tedy bojovat, nebo musím utéct.

> **Naše tělo má velmi sofistikovaný systém, jak nám v této situaci pomoci.**

Během mikrosekund zaktivuje svůj hormonální systém, zejména produkci kortizolových hormonů v nadledvinkách, abychom mohli efektivně bojovat nebo utíkat. Prokrví a zaktivuje vaše svaly, srdce, zrychlí dech. Co v tu chvíli uvnitř našeho těla není tak potřebné, přejde do režimu minimální funkce. Tím je zejména trávicí systém, ale také práce imunitního systému. V tu chvíli jste maximálně připravení provést akci – bojovat, nebo utéct. Dokážete i věci, o kterých jste si mysleli, že nikdy nedokážete: zachránit tonoucího, vyběhnout několik pater neskutečnou rychlostí nebo utéct před psem. Je to náš systém, který nám pomáhá přežít.

> Tento systém reaguje na emoci strachu, tedy spouští se vždy, když pocítíme a prožíváme emoci strachu. A zde začíná problém „moderního“ člověka. Většina výše popsaných reakcí se totiž spouští vlivem strachu ze situace, která není skutečná.

## Co tím myslím?

Skutečná situace je rozzuřený pes před vámi. Nereálná situace je:

- …možná se na mě bude zlobit a vyhodí mě z práce - …co když se naše auto nabourá - …určitě to moje dítě zase onemocní - …mám strach, že to nedokážu - …bojím se, že zůstanu sama

**Co vám tyto věty připomínají?** Jste to vy? Honí se vám podobné myšlenky hlavou? Určitě ano, je to běžné. Důležitá je skutečnost, jestli jim věnujete pozornost a začnete je prožívat, tedy představovat si danou situaci ve své mysli. Tím vznikne emoce strachu (byť z nereálné situace) a stejný proces v těle, jako když je před vámi rozzuřený pes.

## Jaký je rozdíl?

**V prvním případě**, kdy před námi stojí reálný útočník, je pro nás tato reakce těla zásadní pro přežití. Umožní nám bojovat nebo utíkat. Realizujeme boj nebo útěk, „spálíme“ kortizolové hormony a jako ten pes po boji se oklepeme.

**V druhém případě** však boj ani útěk nerealizujeme, protože situace, která nám vyvolává emoci strachu, není reálná. Reálná je pouze reakce těla. A tak se nám do krve dostávají hormony, které po čase způsobují **extrémní únavu, bušení srdce, bolesti těla a svalů**. Také nám blokují trávicí a imunitní systém. Po čase pociťujeme **reflux jícnu, záněty žaludku a střev a imunitní poruchy.**

> Vše si způsobujeme sami, a to svým prožíváním nereálných situací, svými strachy a obavami.

## Jak z toho ven?

1. **Pozorujte své myšlení.** Pokuste se už v počátku zachytit myšlenky, které vám mohou vyvolat emoci strachu. 2. Když je vidíte, můžete s nimi **pracovat**. Pokud vznikají automaticky a vy je nevidíte nebo nechcete vidět, ovládají vás. 3. Když danou myšlenku uvidíte, zkuste **si uvědomit**, do jaké míry je váš strach reálný a do jaké míry jde jen o naučený vzorec chování. Můžete si položit otázku: Je to moje? Jsem to já? A chvíli počkat. 4. Můžete zkusit používat **metodu STOP**. Je to rychlá a velmi funkční metoda, která vám může pomoci zmírňovat prožívání strachů.

Metod, jak zvládat svoje strachy, nenechat se jimi ovládat a žít klidný život, je celá řada. Každému vyhovuje jiná, nebo je můžete kombinovat. Nalezení metody je krok první, následně je důležité své podvědomí ji naučit a zautomatizovat. Je to podobná práce, jako když se chcete naučit plavat nebo bruslit. Zkoušet, opakovat a trénovat. Důležitá je **vědomá práce se svými strachy**. To je cesta ke klidu a spokojenému životu.

## Metoda STOP

**V prvním kroku** naučte svůj mozek, svoji představivost vidět dopravní značku STOP. Prohlédněte si ji svým vnitřním zrakem – všechny barvy a tvary. Trénujte tuto představivost, abyste při vyslovení slova STOP okamžitě značku viděli.

**V druhém kroku** se staňte pozorovatelem své mysli. Pozorujte, co se v ní děje. Při každé myšlence, která by mohla vyvolat emoci strachu, si rychle v mysli řekněte slovo STOP a představte si tuto dopravní značku. Tím dokážete přerušit tok myšlenek a vznik emoce strachu. V prvních dnech zjistíte, jak často to musíte dělat, ale postupným tréninkem se produkce obtěžujících myšlenek zmírní.

Přeji vám hodně úspěchů a radosti.